Krov je nosná konstrukce střechy, nejčastěji z masivního jehličnatého řeziva. Drží celou střešní rovinu a přenáší její tíhu i zatížení sněhem a větrem dolů do obvodových stěn a věnce. Skládá se z prvků, které mají ustálené názvy: pozednice leží na věnci po obvodu, krokve tvoří šikmé prvky střešní roviny, vaznice je podpírají po délce a kleštiny je svazují napříč.
Typ krovu rozhoduje o tom, co se dá s podkrovím dělat. Klasická vaznicová soustava má vaznice podepřené sloupky, které stojí uvnitř půdorysu a v podkroví překážejí. Hambálková soustava nemá sloupky a nechá prostor volný, ale zvládne menší rozpony. Vazníkový krov, tedy sestava příhradových prvků z tenkých latí spojených styčníkovými deskami, je nejlevnější a nejrychlejší, ale prostor pod ním je protkaný diagonálami a využít se dá jen jako neobytná půda.
Dřevo do krovu musí být suché a chráněné. Řezivo se dodává v různých stupních vysušení a rozdíl je znát — vlhké dřevo po zabudování sesychá, kroutí se a spoje povolují. Chemická ochrana proti dřevokazným houbám a hmyzu se provádí máčením nebo nátěrem a u konstrukcí, které zůstanou viditelné, je potřeba počítat s tím, že barevný přípravek změní vzhled. Pohledové části se proto řeší jinak než ty, které zmizí pod podhledem.
Na krov se váže spousta věcí, které se objednávají zvlášť a snadno se zapomenou. Kotvení pozednice k věnci, spojovací materiál, ocelové úhelníky a závitové tyče, kontralatě a latě pod krytinu, pojistná hydroizolace. Chyba v dimenzování se přitom neprojeví hned — krov unese sám sebe i krytinu bez problému a naplno se zatíží až první silnou zimou se sněhem. Proto se rozměry prvků nedají odhadovat podle sousedovy stavby, počítá je statik podle sněhové oblasti.
Nákup krovu je specifický tím, že cena řeziva výrazně kolísá a nabídky se těžko srovnávají. Jeden dodavatel počítá kubaturu hraněného řeziva, druhý nabídne hotový vázaný krov včetně opracování a montáže, třetí vazníky na míru. Aby se to dalo porovnat, musí být poptávka postavená na výkazu z projektu s uvedenými profily, délkami, třídou dřeva a požadovaným vysušením. Bez toho se srovnávají čísla, která popisují různé zboží — a nejnižší z nich obvykle znamená nejvlhčí dřevo.