Součinitel prostupu tepla, značený písmenem U, popisuje, kolik tepla projde jedním metrem čtverečním konstrukce při rozdílu teplot jednoho kelvinu. Udává se ve wattech na metr čtvereční a kelvin a platí u něj jednoduché pravidlo: čím nižší číslo, tím méně tepla uniká a tím lepší konstrukce. Používá se pro stěny, střechy, podlahy i okna, takže je to jediná hodnota, kterou se dají srovnávat úplně různé skladby.
U oken se hodnota rozpadá na tři různá čísla a jejich záměna je nejčastější zdroj nedorozumění. Ug popisuje samotné sklo, Uf rám a Uw celé okno včetně rámu, skla i jejich vzájemného napojení. Rozhodující pro dům je Uw, protože rám má vždy horší hodnotu než sklo a průměr obou je horší než sklo samotné. Když je v nabídce uvedeno jen jedno lákavě nízké číslo, jde skoro vždy o Ug — a to je hodnota, kterou dům nikdy nepocítí.
Hodnota Uw navíc závisí na velikosti okna. Malé okno má poměrově víc rámu na plochu skla, takže vyjde hůř než velké okno ze stejného profilu a stejného skla. Výrobci proto uvádějí Uw pro takzvaný referenční rozměr a skutečná hodnota pro konkrétní okno v domě může být jiná. Při porovnávání nabídek je tedy potřeba hlídat, jestli obě čísla platí pro stejný rozměr.
Vedle U existuje ještě hodnota g, tedy solární faktor, který říká, kolik slunečního tepla sklo propustí dovnitř. Sklo s velmi nízkým U mívá zároveň nižší g, což v zimě znamená méně tepla ze slunce zadarmo. Na severní straně to nevadí, na jižní se to projeví, a naopak v létě je nízké g výhodou proti přehřívání. Proto se u kvalitních staveb nevolí do všech oken stejné sklo.
Pro nákup je U hodnota, která odděluje nabídky, jež vypadají srovnatelně. Dvě okna se stejným počtem komor a stejnou tloušťkou skla mohou mít znatelně jinou hodnotu Uw podle typu distančního rámečku, plynu ve skle a konstrukce rámu — a rozdíl v ceně to vysvětluje. Poptávka by proto měla požadovat Uw pro skutečné rozměry z projektu a všechny nabídky se mají srovnávat na téhle jedné hodnotě. Jinak se srovnává cena za různé zboží.